čtvrtek 26. prosince 2013

Sváteční vánoční odpoledne

Co si dáme? Třeba horké mléko s medem a sušenkami. 
Musely jsme předsi konečně vyzkoušet vánoční vykrajovátka na hrnek :-)



Sada tří vánočních tvořítek na cukroví je z Tchiba. Pokud ji ale nemáte, snadno si pomůžete vykrojením úzkého kusu perníčku či sušenky z klasických tvarů.

Recept asi jakýkoliv - bude fungovat vše, co se příliš neroztéká při pečení, aby se rýha na pověšení nezatáhla - třeba i klasické linecké těsto. 

 


K mléku s medem se hodí něco voňavějšího, já použila recept na osvědčené vanilkové sušenky. Pro zbarvení do karamelové barvy stačí kompletně vyměnit cukr za tmavší třtinový, možno přidat i jakékoliv jiné koření, těsto krásně provoní lžička skořice.


 Pro dospělé je tu varianta medvědí mléko (horké mléko, med a rum dle chuti :-)

Vánoční punč

Recept je z kuchařky Ivety Fabešové - Sladké a veselé s Ivetou - je opravdu výborný...


Perníčky letos od maminky :-)

středa 25. prosince 2013

Tučňáci hnízdí

Dítko mělo vánoční trhy a jako obvykle, přes upozornění, že předem bez maminčina vědomí nic neslibujeme, slíbilo přinést tučňáky. Že teď zrovna není čas na experimenování, to už po uvedeném slibu řešit nešlo, přemýšlet také nebylo o čem - zadání tučňák jsem dostala přidělené, než vzpomínat, kde jsem to viděla zeptala jsem se pana googla.



Nedávno jsem si zakoupila v Tescomě pomocníčka na vosí hnízda či úly (konec konců, čemu já z udělátek na pečení či do kuchyně odolám...)

Vyplatilo se, bezesporu usnadní práci, vše se ve dvou patrech hezky uloží, naplní i usuší.

Recept můžete použít jakýkoliv, já volila dětskou variantu s piškoty a kokosem. Pak už je na řadě velké patlání... Pro jistotu jsem dělala ze dvou dávek - člověk netuší, kolik toho bude. Ze dvou dávek je velká koule těsta, vyjde z něj možná i 100 tučňáků (přiznávám, že jsem dala jen 60 kousků a zbytek těsta odložila na klasické úly - v sadě jsou dvě plata, v každém 30 prohlubní).


Zavíčkováno piškotem a už jen vyčkat do druhého dne, než povrch mírně zaschne.


Pak je na řadě největší patlání - namáčeni v čokoládě a zdobení. Po namočení na ještě neztuhnutou čokololádu přilepit dvě půlky mandle jako křídla a vsadit zobáček.
Na četné dotazy, copak je to za věc jako zobák, jde o slunečnici v čokoládě (či cukru) - dostat v Dianě oříškách na váhu, nebo i hotovou balenou (ano, Éčka vidím - příště něco jiného, já něco vymyslím :-). Zobáček se nevsazuje snadno, pod tlakem by s hnízdo bortí,  proto jsem nejdřív udělala otvor zadním koncem štětce a po namočení vsadila do otvoru slunečnici.


Po ztuhnutí polevy už jen domalovat bílkovou polevou oči a hotovo.
  Nastoupeni v hnizdech - a tradááá, na trhy.
 
 

Vanilkové sušenky na obtisky a zdobení

Pro bílou variantu sušenek na obtiskování jsem vzala základ z Hunger Games Sugar Cookies.

Recept jsem - jak už je mým dobrým zvykem - mírně upravila. Cukru jsem dala jen 3/4 šálku (část třtinový), pozměníla jsem mouku (část tvoří špaldová). Prášek do pečiva jsem nahradila vinným kamenem a snižila množství, bohatě stačí 1/2 lžičky - ottisky jsou pak lépe viditelné, těsto se při pečení méně nabyde a vzor bude výraznější.
  

Kompletní recept po úpravě:
  • 225 g změklého másla
  • 1/2 šálku pískového cukru
  • 1/4 šálku světlého třtinového cukru
  • 2 šálky hladké mouky
  • 1 šálek celozrnné špaldové mouky (dávám bio)
  • 1 a 1/2 čajové lžičky vanilkového extraktu
  • 1/2 čajové lžičky vinného kamene
  • 1/2 čajové soli
  • 1 velké vejce
Máslo vymíchat s cukrem do pěny, přidat vejce a vanilkový extrakt, dobře našlehat. V druhé nádobě smíchat mouky, sůl a vinný kámen, pridat a postupně zapracovat do máslové hmoty. Těsto nechat odležet v lednici, nejlépe přes noc.

Někdy se může těsto mírně lámat či trhat, pracuje se s ním dobře, ale není ideální na velké tvary (mohou se špatně se přenášet).




Péct ve vyhřáté troubě na 150 stupňů C 10 az 12 minut (obvykle peču 5 minut z jedné strany, otočím a dalších 5 minut, pokud není propečené, přidám ještě 2 minuty). Pečení na horkovzduchu není ideální, více zahnědnou okraje a někdy se středy zvednou - osvědčilo se mi spíš nastavení na konvenční pečení.

Sušenky se hodí jak na obtiskování, tak také jako podkladové na další zdobení.



středa 18. prosince 2013

Šlehačkové cukroví

Toto geniální a velmi jednoduché cukroví je patrně dost známé, jak jsem zjistila - za mně mohu vřele doporučit. Křehoučké, lehké, přímo se rozpouští na jazyku.

Skořicové hvězdičky + vanilkové vločky


Vanilková srdíčka


Suroviny:
500 g polohrubé mouky
250 g tuku (já dala máslo)
1 šlehačková smetana (31 %)
vanilkový nebo skořicový cukr na obalení
V míse zamísit pokrájené máslo s moukou (nejlépe studené z lednice), přidat vyšlehanou studenou smetanu, dobře propracovat. Vyválet tence, stačí 3 mm (malinko naskočí, někdy se dělají i "puchýře". Vykrajovat libovolné tvary a pokládat na plech vyložený pečícím papírem.
Pekla jsem ve vyhřáté horkovzdušné troubě - vyhřála jsem na 180 stupňů, pak jsem snížila na 160 stupňů. Při této teplotě stačí péct 10 minut.
Po upečení obalovat ve vanilkovém nebo skořicovém cukru (tip na skořicový cukr je od evanesce, dělá takto skořicová čuňátka :-). Doporučuji v cukru obalit poctivě, je to jediný cukr, co v receptu je.

středa 8. května 2013

Arašídové lívance

Sladký oběd či večeře občas musí být - a když je to navíc rychlé a chutné, tím lépe.
Recept je z kuchařky 1 těsto, 100 palačinek, lívanců a vaflí (btw. - není tam jedno těsto, pouze se vychází z přibližně stejného základu).


Původní recept:
1 1/4 hrnku hladké pšeničné mouky
1 1/2 lžičky kypřícího prášku
špetka soli
1 lžíce hnědého cukru
1 hnek mléka
1 velké vejce
2 lžíce slunečnicového oleje
2 lžíce jemného arašídového másla

Na přípravu polevy a náplně:
30 g másla rozpustit, přidat 3 lžíce hnědého cukru, nechat rozpustit. Nakrájet hrušky a zakapat štávou z citronu.
***

Jako obvykle, recept jsem upravovala - tady to ani jinak nešlo, z receptu v původním znění bylo těsto tak husté, že ani nešlo míchat - přidala jsem mléko, změnila náplň a polevu.

Moje upravená verze:
1 1/4 hrnku špaldové mouky
1 a 1/2 lžičky vinného kamene
1 lžíce tmavého třtinového cukru
1 vejce
2 lžíce oleje (dala jsem olivový)
2 lžíce arašídového másla - dala jsem s křupinkami
1 1/4 hrnku mléka (i víc, podle konzistence, aby vzniklo lívancové těsto)

špetka soli


Mouku promíchat s vinným kamenem, přidat ostatní suroviny a vypracovat hladké těsto (s nehladkými křupinkami arašíd :-). Těsto jsem ředila mlékem, bylo opravdu příliš husté, přidala jsem čtvrt hrnku navíc oproti receptu a klidně by ještě tekutinu sneslo. Nechat odstát čtvrt hodinky a může se péct. Během doby, co těsto stojí, zbyde čas na přípravu náplně.



Zálivka a obloha - karamelizovaná jablíčka:
Asi 3 středně velké kusy nakrájet na tenké plátky, osmahnout a podusit na větší lžíci rozpuštěného másla (pustí šťávu), na závěr zasypat 3 lžícemi tmavého cukru, promíchat a nechat částečně odpařit a zkaramelizovat, před ostavením doředit vodou (asi 1 dl vody).

Těsto i lívance opravdu hezky voní po arašídách - chutnají skvěle.
Příště zkusím kváskovou variantu, recept například ZDE u IvyII.

středa 24. dubna 2013

Skotský Shortbread

Včera k večeru nás opět honila mlsná. Po krátkém dotahování, co to bude padla volba na něco ne zrovna zdravé, ale ohromně chutné - tradiční skotské sušenky Shortbread. Možná je znáte ze Skotska a z celé Anglie, kde se pečou velmi často, nebo i z našich obchodů, kde je už občas také seženete (otázka jen, jak dobré). Pro ty, kdo méně pečou doporučení - výborné jsou u Mars & Spencer, mívají je ale třeba i v Tescu - tam ale ve více variantách, dobré jsou jedny, bohužel obrázek obalu nemám. Orientačně se jde řídit aspoň cenou, ty levné jsou obvykle bez másla, s náhražkami - a šizeno je v nich lecos, ty lepší se pohybují kolem 70 Kč, "tuctovky" co znají poctivé suroviny jen z dálky seženete v té samé gramáži za 25 Kč.

Domácí jsou ale mnohem lepší - už jen pro tu vůni, které si u pečení užijete bohatě. Hlavně - ikdyž to není extra zdravé, víte, co jíte. Jednoduché a hříšně dobré :-)



Receptů najdeme na webu nespočetně, který je ale opravdu tradiční a ten pravý, těžko říct. Samozřejmě, recept už prošel na svých cestách po světe různými úpravami - najdete třeba varianty s rýžovou moukou, s mandlemi, i bezlepkové. Výborná sbírka receptů v různých úpravách je tady.

Když pečeme s kuchařinkou, vždy se koukáme nejdřív na obrázky u pana googla - často pak volíme recept podle toho, co se nám (jí :-) - líbí.
  
U tohoto pečiva nerozhoduje tvar, ale chuť - můžete se přesvědčit, že tvary jsou opravdu různorodé. Podstatné je těsto - původní je z másla, mouky a cukru - tato kombinace dáva sušenkám tradiční chuť a neopakovatelou vůni. Když se shortbread peče, je to vždy nejdřív pohlazení pro čichové buňky...

Postupovaly jsme podle základního a snad cca původního receptu jen ze tří surovim. Protože ale nic nenechám na pokoji a snažím se vše alespoň trochu hodit do zdravější varianty, malinko jsem to opět poupravila. Vyměnila jsem klasický cukr za přírodní třtinový a půlku mouky za celozrnnou pšeničnou, část jsem nahradila mouku hrubou (ve většině původních receptů najdeme semolinu, ale to u nás je problém, kamarádka nahrazuje takto, udělala jsem to také, fungovat to ale bude i s čistě hladkou  moukou. Rozhodně není na místě nahrazovat máslo náhražkami. Kdo to běžně dělá, doporučuji protentokrát ponechat máslo - jde o máslové sušenky.

Náš recept v poupravené podobě:

1 šálka másla (necelých 250 g)
1/2 šálky surového třtinového cukru (šálky jsou objemově cca 235 ml, klidně můžete použít čtvrt litru)
1 šálka celozrnné pšeničné jemně mleté mouky
1/2 šálky hladké mouky
1/2 šálky hrubé mouky
Máslo je nejlepší mít změklé, do něj nejdřív vmíchat cukr a pak zapracovat mouku - hňácání můžete přenechat mladší generaci, jako já, pěkně si to užije, hlídat musíte jen ujídání :-). Těsto je mírně drobivé, pracujte až do doby, než je hladší (doporučuje se dosypávat mouku podle potřeby)


Vypracované těsto rozválejte na silnější placku a krájejte. Zkoušely jsme pizza kolečko, ale nic moc to nebylo, pak mne napadlo použít kovový "podběrák" - a jde to s ním báječně. Mám toho udělátko moc ráda - na přenášení vykrajovaných tvarů na plech i horkých z plechu. Prstíky s ním odkrojíte a hned i snadno a bez poškození přenesete na plech.



Tvary se doporučuje propíchat vidličkou 


Troubu předhřejte na asi 160°C - s teplotou trochu pozor, obsah másla v sušenkách je vysoký. Pokud pečete s teplotou příliš vysoko nebo nízko, sušenky se snadno roztečou. Pečte do mírného zhnědnutí (na horkovzduchu stačilo 12 až 15 minut).

Sušenky se můžou krájet (tradiční je tvar tyčinek propíchaných vidličkou jako jsme zkoušely my), ale také vykrajovat různými tvary vykrajovátek, nebo jen jednoduše dát hromádku těsta na plech a roztlačit vidličkou (btw. - tento recept vypadá také dobře, příště je na řadě :-).

Pokud máte času méně, nemusíte si tolik hrát s "prstíky" či kolečky, těsto jde přímo na plechu rozválet do kruhového tvaru a placku nakrájet pizza kolečkem - to byl jeden z původních tradičních způsobů pečení.



Koláčový shortbread na obrázku jsem pekla podle receptu od kamarádky - snad se nebude zlobit, tady je i s jejími poznámkami:
100 g hladké mouky, 50 g cukru krupice, 100 g másla, 50 g hrubé mouky (v originále je semolinová), 1 lžíce cukru na posypání. 
Z ingrediencí vypracovat hladké hutné těsto, vyválet na placku o průměru 20 cm, propíchat vidličkou, naříznout na 8 dílů. Posypat lžící cukru. Péct 20-25 minut při 160°C do zezlátnutí. Částečně zchladlé nakrájet na díly. Opět lze dělat i menší kolečka. Já občas přidám trochu vanilkového aroma, ale pokud se to dělá fakt z másla a ne nějakého ztužeňáku, tak to ani není nutné.


Pokud si chcete vyhrát a mít shortbread jako lusk, na internetu jde sehnat spousta nádherných forem. Používají se hlavně keramické, ve kterých se přímo peče. Motiv se tak opravdu hezky obtiskne (při pečení se totiž těsto díky vysokému podílu másla snadno rozteče a utrefit správnou hustotu těsta a teplotu pečení není úplně triviální).

Forma a obrázek pochází z http://shortbreadpan.com

Tady od pana Googla pár receptů na molded shortbread (obtiskovací do forem), pokud chcete pouze potěšit oko, zagooglete přes obrázky. Výsledek může vypadat třeba takto. Moc se mi líbí pánve z shortbreadpan.com - ta cena a dálka, náklady na zaslání... Prozatím si občas aspoň zalistuju, sortiment se obměňuje, v sekci retired jsou přímo skvosty, škoda, že už jsou v důchodu... Pánve na shortbread dělají dokonce i tak známí vyrobci kuchyňských forem, jako třeba Nordic Ware.

Stejně tak se dělají také molded shordbread cookies (obtiskové shortbread sušenky). Tak opět pár receptů a pro potěšení oka obrázkogooglení.

Na závěr to trochu osladím pinterestem, kde najdete celé sbírky receptů na shortbread - klik na obrázek a jste v shortbreadovém ráji


úterý 9. dubna 2013

Kváskové muffiny s jablky a ořechy

Kvásek se u nás zabydlel a stává se veleváženým členem rodiny - poslední dobou mi mluví do všeho a já se zas tolik nebráním. Doma jsou u nás také muffiny - peču je už přes 15 let ve velkém počtu variant. S muffinováním jsem začla ještě v době, kdy tady o nich eště nikdo neslyšel - dokonce vlastním sbírku tištěných receptů z internetu - je jich asi 900 :-). Pravda, teď jsou k ničemu, člověk vygooglí co chce, vycházejí v časopisech, dokonce jsou na ně knížky. Receptů jsou prostě všude mraky, kdo by to tisknul - maximálně zabookmarkovat nebo připíchnout na pinterest... Já je ale začla sbírat v době, kdy internet teprve začínal, o fotografických sbírkách a specializovaných serverech s recepty se ještě nikomu ani nezdálo, food blog žádný ještě nebyl ani v Americe, kde to začlo, ne to tady... Tiskla jsem si tedy textové dokumenty získané na diskusích a food-skupinách, dodnes mám tlustý modrý šanon (jen jako relikvii, nic s ním nedělám :-).

Z uvedeného je jasné, že pokus o předělání muffinů na kváskovou variantu nedal na sebe dlouho čekat.


Sáhla jsem po naší tradiční a oblíbené kombinaci s jablíčky a ořechy a začla přepočítávat a kombinovat. Počítala jsem s tím, že první kváskový pokus k jídlu možná moc nebude, ale vše dopadlo na jedničku. 
Na řezu jsou poznat hezké dutinky, kvásek i tady zapracoval báječně.


Suroviny v receptech na muffiny se uvádějí tradičně na šálky, hodně lidí ale "šálkovánim" zmateno, neví jak velký šálek použít. Standardně se počítá se čtvrt litrem, protože šálkově peču hodně, vlastním odměrky, kde jsou zobrazeny jak litry, tak šálky (cups). Pro usnadnění jsem suroviny vážila i měřila.



Suroviny:
Na zadělání kvásku - větší lžička kvásku, půl šálku (85 g hladké pšeničné mouky), 100 ml (85 g) vody

2 vejce
1/2 šálku třtinového cukru (kdo sladí víc, může přidat, nám to stačí)
2 lžičky vanilkového cukru - domácí si snadno uděláte doma z opravdové vaniky - pokud jej nemáte nebo neděláte, jde sehnat i v obchodech, dokonce i v bio kvalitě (Sonnentor, Amylon). Hlavně nedávejte cukr vanilínový - když už pečete doma, nemáte zapotřebí to kazit chemií, kvásek by také rád nebyl)
80 ml oleje
1/2 šálky celozrné pšeničné mouky (asi 70 g)
1 šálek špaldové celozrnné jemně mleté (může být i pšeničná hladká - hladké či jemně mleté mouky je v jednom šálku asi 170 g)
2 zarovnané lžičky mleté skořice
2 šálky hrubě strouhaných jablek (cca 3 středně velká jablka)
1/2 šálky hrubě sekaných nebo mletých vlašských ořechů (cca 2 hrstě - kdo nemá, může slunečnici)
1/4 šálky mléka (cca 65 ml) podle potřeby na závěrečné ředění těsta - může a nemusí být, závisí také na šťavnatosti jablek)

Postup:
Den první - z kvásku odebrat 1 větší lžičku, přidat půl šálku (85 g) hladké pšeničné mouky a 100 ml (85 g) vody, zamíchat a přikryté nechat v teple pracovat asi 12-16 hodin (používám uzavírací mísu). Kvásek vedu pouze žitný, do druhého dne se snadno předělá na pšeničný.

Druhý den - olej vyšlehat s cukrem a vanilkovým cukrem - cca 2 minuty (používám šlehač), poté po jednom zašlehat vajíčka. Dál už nešlehám, vše zapracovávám ručně - promícháváním. Suché ingredience zmíchat (mouky s mletou skořicí), přidat k vyšlehané hmotě, přilít kvásek z minulého dne a propracovat lžící. Přidat nastrouhaná jablka a sekané ořechy, na závěr konzistenci doladit mlékem (mně stačí cca 1/4 šálku, tedy kolem 65 ml - bude to ale záviset od více faktorů, zejména od šťavnatosti použitých jablek). Kdo muffiny peče, konzitenci snadno odhadne - kdo ne, těsto nemá být ani husté, musí jit dobře a snadno míchat, ale ne úplně řídké, neteče.

Těsto nechat zakryté kynout asi hodinku až hodinku a půl. Naplnit do košíčků vložených v muffinovem plechu (stači něco přes polovinu - maximálně 2/3 objemu, těsto dokyne a v troubě eště muffinky skočí). Plechy s muffiny nechat v pokojové teplotě zakryté fólií eště asi 2 hodinky dokynout.

Troubu rozehřát na 200° C a péct asi 10 minut (v druhé fázi možno telotu snížit na 180° C) - podle trouby, peču na horkovzduchu.

Těsto jsem zkusila dát jednak přímo do olejem vymazaných forem na muffiny a obdélníkové chlebíčky a také do košíčků.


Košíčkovou variantu jsem dala jen zkusmo 3 kousky - předpokládala jsem, že se těsto může lepit a z papíru to tak snadno nesundám. Opak byl pravdou, příště půjde vše do košíčků! Zatímco z forem šlo vše sice ven dost slušně, ale musela jsem tomu při vyklápění trochu pomoct, z košíčků šel muffinek vyloupnout přímo ukázkově - snad ještě lépe, než v případě klasického muffinového těsta.


Druhá půlka šla do obdélníkových "vaniček" - jsou větší "chlebíčky" akorát na svačinku.





Pokud se chcete trochu namlsat, kuk na pinterest :-) - zkoušet, zkoušet, zkoušet... možnosti tu jsou

neděle 7. dubna 2013

Grissini

Nenávidím Google. Tedy někdy ho miluju, ale občas si od srdce zanadávám - trefí mně z něj jednou šlak. Schválně, dejte vyhledat heslo grissini a pak je zkuste neupéct - to nejde (mně tedy ne). Receptů jsou na internetu tuny, každý trochu jiný - určitě bude fungovat třeba tento od Marthy Stewart.

Angličtinou nepolíbení mohou zkusit grissini podle Cuketky, grissini z Kulexu nebo lákavě vypadající tyčky z blogu Meg v kuchyni, ochucené olivami a mozarellou, nebo sušenými rajčaty (tyhle zkusím příště). Jednoduchý recept s těstem zadělávaným v pekárně najdete také na pekárnách na dámě. Hledala jsem u Itala, abychom to měli z prvé ruky, zatím ale patrně na ně nedošlo...

Já ale měla doporučení na jeden odzkoušený tady od nás, od Saturnin. Šla jsem tedy do něj a rovnou z dvojité dávky, protože měl skvělé reference - a chyba to určitě nebyla...


,


Recept od Saturnin uveřejňuji se svolením, tady je v původním znění:

250 g mouky
130 ml vody
100 ml oleje (samozřejmě olivového)
1 lžička soli
droždí na půl kila mouky (to je správné, dává se dvojnásobné množství droždí)
Necháte vykynout cca 1 hodiny, vyválí se pláty cca 7 mm silný, pizza kolečkem nakrájím tyčinky cca 1 cm, nejlépe přes celou délku plechu (nebo aspoň přes šířku), dává se na vymaštěný (olejem) plech, potřou se olejem a ještě kapku osolí, nechá se cca 20-30 minut odpočinout, pak šup do trouby na plný výkon, peče se rychle zprudka, správně mají být na povrchu křupavé a uvnitř měkké, hlídat!! při teplotě kolem 300° (tak je peču doma, na plný výkon) jsou cca za 10 minut, možná i dříve, snažte se dělat hodně pravidelně, jak je něco tenčí a něco hrubší, to tenké se už pálí a to hrubé ještě není doděláno.




Moje poznámky:
Po hodince těsto utíkalo z mísy, rozválet šlo krásně, je v tom hodně oleje, nelepí, malinko jsem sypala moukou, jinak nic. Pokusila jsem se na krájení použít udělátko na krekry, protože podle popisu s jeho pomocí krájíte rovnoměrně různě široké pruhy. Vypadá to hezky, podlehla jsem, ale nedělejte to! Během 5 minut jsem zlomila zarážku na 5 z celkově 6 koleček (a to jsem byla opravdu dost oparná) - kolečka mají být posuvná a malá pojistka, která to má zajišťovat, se při sebemenším posunu zlomí, takže nic - sáhla jsem po kolečku na pizzu.


S tím to šlo krásně - první tyčky nic moc, každý kus jiný, různě silný, pak jsem našla svůj způsob způsob a šlo to jako po másle. Z rozváleného těsta (zhruba na délku plechu) jsem krájela asi 1,5 - 2 cm široké pruhy a každý jsem rozřízla uprostřed a na délku plechu natáhla. Přenést kus o délce plechu totiž vůbec není snadné, natahuje se a je vždy uprostřed tenký a na krajích silnější. Osvědčilo se mi tedy použít silnější kus poloviční délky plechu a při prřenášení na plech a přímo na plechu natáhnout - tyčky se tak povedou mnohem jednotnější.



Dělala jsem ze dvou dávek, tyček bylo na 4 plechy. Polovinu plechů jsem vyložila papírem na pečení a druhou jsem jemně vymazala, rozdíl není, velmi snadno a bez připalování jde péct rovnou na plechu a příště zkusím nevymazávat vůbec, protože v těstě je tolik oleje, že to bohatě postačí. Nechala jsem odstát půl hodinky, povrch už jsem nepotírala (v těstě je oleje opravdu hodně), jen sypala solí.


Troubu jsem vyhřála na 250 a pak pekla při asi 200 (horkovzduch) - bohatě stačilo 10 minut, v polovině času plech točím, horkovzduch peče blíž k ventilátoru o něco víc.


 


Těsto z půl kila mouky a moc na odložení vám nezbyde, máte co dělat uchránit část aspoň na nafocení.

sobota 6. dubna 2013

Plněné buchty z kvásku

Protože kvásek u nás bydlí a vede se mu dobře, neustále pátrám po nových možnostech použití. Recept na kváskové buchty pochází od Rozaliems - slyšela jsem na něj tolik chvály, že to nešlo nezkusit. Jsou čistě z kvásku, bez droždí a opravdu výborné, nadýchané.


Recept v původním znění od Rozaliems (uveřejněno se svolením):
400 g žitného kvásku
500 g hladké mouky
do toho naleju rozehřáté (ne horké!) máslo 150 g
a vlažné mléko odhadem 2 dcl, ale lepší přidávat postupně podle konzistence těsta
dále 150 g cukru krystal (podle chuti, my navrch necukrujeme)
špetku soli
2 vejce

Co nejdéle míchám/přehazuju vařečkou, mohu přidat ještě trochu mouky, tak aby vzniklo krásné hlaďounké těsto, které nechám ještě asi hodinku odpočinout pod utěrkou na teplém místě. Po prvním kynutí si těsto vyklopím na pomoučněný vál a z té koule dělím stále na půl, tak aby vznikly zhruba stejné kousky, můj velký pekáč krásně vychází na 6x4řady. Malinko pomoučenýma rukama uválím pěkně každou kuličku zvlášť, jakoby je mačkám. Pak si je vyrovnám na vál, rozplácnu, nebo roztáhnu a plním náplní. Nešetřte náplní, buchty obrovsky nakynou. Náplň jakoby zabalím a konečky zatočím. Takto zatočenou buchtu pokládám vzhůru nohama (zatočeným dospod) do hojně vymaštěného pekáče, jednu vedle druhé. Z počátku mají mezi sebou mezery, ale po nakynutí, na teple, zhruba 2 hodiny, málem utíkají z plechu a v troubě taky ještě vyskočí. Kynout pod utěrkou. Před vložením do trouby ještě opatrně potřu rozehřátým tukem. Peču na cca170-180 °C do zhnědnutí, zhruba 35 minut. Do trouby vkládám pekáček s vodou, jako u chleba. Asi 10-15 minut po upečení je potřeba buchty šetrně vyklopit na prkénko vzhůru nohama a nechat vydechnout, když byste je nechali v pekáči, zespoda zvlhnou a přilepí se. Dobrou chuť!


Moje poznámky k receptu 
Recept jsem víceméně dodržela, akorát cukr jsem vyměnila za třtinový, jinak je stejný.
Těsto na můj vkus za hodinku poměrně málo naběhlo, ale něco se semlelo a já musela pryč. Hotové těsto jsem tedy po zmíněné hodince odpočívání šoupla v uzavřené nádobě do lednice, kde bylo od večera do dalšího dopoledne, cca do 9 hodin. V lednici hezky naběhlo, pak jsem ho nechala asi 2 hodiny v pokojové teplotě ohřát. Na válu jsem těsto rozdělila na 16 kousků, vyválela rukama do tvaru bochánků a roztáhla do plochy a plnila polovinu makovou a polovinu tvarohovou náplní.

Náplně:
Maková  - asi 150 g máku, cukr podle chuti, horké mléko na spaření (přiléváno podle konzistence)
Tvarohová - 250 g měkkého nízkotučného tvarohu, balíček vanilkového cukru, 2 vajíčka.
Tyhle dvě náplně v citovaném množství jsou akorát na těch 16 velkých buchet na pekáči (8 kusů makových a 8 tvarohových - buchty opravdu hezky nakynou, jak je doporučováno, náplní nešetřete).

Buchty po uložení na plech na povrchu potřít rozpuštěným máslem - včetně míst na okrajích, kde se buchty dotýkají, půjdou pak snadno oddělit. Zadní kousky vypadají větší, je to náplní - tvarohová náplň byla tekutější, buchty jdou pak víc do plochy, u makové drží tvar lépe.


Dokynout zakryté asi 2 hodinky (já nedávám pod utěrku, ale do velkého igelitového sáčku) a pak šup do rozpálené trouby. Pečeno asi na 200 °C cca 15 až 18 minut (horkovzduch ve druhé fázi přepnutý na konvenční pečení) - u mně by to na doporučovaných 35 minut bylo na uhlík. Zadní buchty jsou světlejší - opět je to tvarohem, který má vyšší vlhkost. Možná je lepší nekombinovat na jednom plechu dvě náplně, snáz se bude hlídat dopečení. Příště zkusím ořechovou, s mákem to půjde pést spíš, tvaroh bych příětě dělala zvlášť.


Plech mám čtvercový, vnitřní rozměr 30x30 cm - je na něm přesně 1 dávka těsta (16 větších buchet). Příště bych zkusila o trochu menší plech a malinko víc natlačit k sobě, ať to vypadá více jako ty Honzovy buchty :-).

čtvrtek 4. dubna 2013

Keramické formy na pečení

Dobrým tipem pro osobní nákup s "ošaháním" keramiky bývají různé trhy - například farmářské, nebo specializované (Keramické trhy v Kostelci nad Černými lesy), ale také historické akce (Kutnohorské Stříbření) či skanzeny a podobně.

Pokud se vám nepovede koupit keramickou formu osobně, nezoufejte, dobrým zdrojem je také internet. Sice si musíte připlatit za poštovné, které v případě keramiky bývá vyšší, ale seženete praktickyvše, jen zapojit správně pana Googla...

Keramika EM - keramické formy na bábovky, buchty, belešníky (včetně receptů). Na webu si vyberete příslušný tvar, z galerie, který si můžete nechat povrchově upravit podle požadavku. Nabízené jsou modrá matná, hnědá lesklá a bílá lesklá, formy jsou zhotovené na zakázku. Paní na vyžádáni ochotně pošle mailem cenník. Tady jsem zamilovaná do modrého srdíčka :-) - ale těžko se vybírá, v tvarovnici jsou kromě klasických bábovek a belešníků také beránek, kočky, anděl, rak a spousta dalších tvarů.

Výrobce Keramika EM, foto Drátenictví-fler
Forma na chléb by asi také stála za vyzkoušení



Kdopak nám ale nabídne formu na chleba, u které by spodní část šlo rozpálit a chlebík tam po nakynutí šoupnout a zakrýt? 

Emile Henry bread cloche


Za poněkud zvláštní web považuji rucnivyroba.eu - najdou se tu opravdu bezva věci, například tato ošatka na chleba (škoda, právě vyprodaná, ale třeba bude, snad doplňují). Problém ale vidím v tom, že postrádám jména výrobců - alepsoň na webu inzerujícím přímo ruční výrobu mi tento údaj opravdu chybí... Poznávám ale některé fotografie právě o kousek výše uvedené Keramiky EM :-).


Naopak - U voňavého krámku je výrobce poctivě uvedený a bábovky a formy od pana Stanislava Nováka jsou opravdu hezké.


  


Keramika Kalfus - Formy na bábovku, ozdobné formy, pekáče (+ osvědčené recepty). Tady mne dost zaujal "masák" - který bych já přejmenovala na chlebák :-) - za pokus by to možná stálo...



Na své si ale určitě přijdete také u Kolomazníků, ikdyž je to spíš už velkovýroba.
Jde o rodinnou firmu - keramický závod - s podnikovou prodejnou v Zábřehu na Moravě, který ale dodává i do sítě obchodů. Formy vám zajisté nebudou neznámé - jejich bábovky či tradiční beránek v několika velikostech nejspíš zdobí nejednu domácnost.

Pokud vám nevadí, že podobnou formu najdete v každé druhé domácnosti, hodně keramických forem najdete také na různých webových stránkách, například panvicky.cz


Pokud toužíte spíš po originálu, spoustu autorské keramiky na pečení od menších výrobců najdete na Fleru:
Keramika monka - lecos užitečného z keramiky, zejména sekce formy, bábovky, belešníky
Čurda - formy, vánočky
Keramika Bílek - formy, misky
Kosíhnízdo-keramika - víc zajímavého, na pečení v sekci formy na bábovku
Grafitárna - formy na bábovky, vánočky
Chiconyz - formy na pečení, bábovky
Drátenictví - belešníky, formy (podle všeho prodej výrobku Keramiky EM)

Nkeramika - formy, bábovky (Stanislav Novák zmíněný nahoře, jeho keramiku prodává také voňavý krámek)
A zajisté mnoho dalších...


Nechtějte radši zabloudit na Aukro či do internetových bazarů, tam by člověk občas brečel, protože zaručeně buď nestihne tu formu, která tam včera ještě byla, nebo je tak drahá, že si musíte nechat zajít chuť...

Třeba miminko ze starožitností, nejspíš dávno prodáno, ale google indexuje - ale aspoň pokoukáme, než ho smáznou :-)


Nebo tady - vyvolávací cena 1500 Kčm, prodáno


Na některé se můžeme podívat v muzeích - napríklad tady "sdružená forma na pečivo"
Etnografický ústav Moravského musea, Brno


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...